Ukazalo se, ze New Brunswick neni az takova dira a dokonce tu jsou i nejake bary a obchody. Ty jsou i primo v Highland Parku, kde s Lubou bydlime. Nez jsme sem prijeli, tak me několik lidi varovalo, ze jedeme do hrozny diry, ale dost se to v poslední dobe zmenilo. Je tu totiz sidlo firmy Johnson and Johnson a oni pry meli zajem, aby se to tu trochu zcivilizovalo, aby se něco mimo jiné udelalo s mistnim „ghettem“, kde zili hlavne chudy cernosi a mexicti imigranti. To ale take znamena, ze byli chudy lidi castecne vytlaceny z mesta neznamo kam (nebo spis to nevedeli lidi, s kterymi jsem mluvil).
Na periferii Highland Parku je asijsky supermarket, ktery se nachazi na opustenem nakupnim centru s velkym parkovistem, kde jsou videt zbytky napisu po nejakych obchodech, ale skoro pulka prostor je nevyuzita. Ve zbytku je obchod hlavne s asijskym jidlem, cinsky banky a další obchudky. V asijskem supermarketu jsou pro nas vychodoevropany ruzna neznama jidla, ovoce a zelenina, jen tofu tu je asi dvacet druhu. Jsou tam cele casti venovane thajske, cinske ci japonske kuchyni. A když si v tom asijskym supermarketu clovek koupi i takovy bujon od Knorru, tak je casto nejen s anglickymi, ale i cinskymi ci japonskymi popisky.
Je to vubec sranda s tema jazykama. Kdyz jsem sedel před tim supermarketem, tak se jedna zenska snazila pomoct cloveku, co hledal nejake misto ve meste; ptala se dalsich lidi, co tam postavali, ale skoro nikdo tam neumel anglicky. Pak prisla ke mne, ale ja sem ji samozrejme taky neporadil, nejsem jeste az takovy mistnak. Radsi si pak vzpomnela, kde by to asi mohlo byt. Krome anglictiny se tu kvuli stoupajici imigraci z Mexika zacala pouzivat i spanelstina – v bance, na poste ci jinde. Mesto je dost segregovane, Mexicani bydli v urcitych castech města a navíc casto nemluvi anglicky, tak sem se s nima zatím moc nepotkal krom jednoho, ktery byl u reky, kam jich chodi hodne rybarit. Casto se s nima ale potkavam na kole, mexicti, asi vetsinou nelegalni, migranti jsou nejvetsi skupinou cyklistu.
Minuly tyden jsme si konecne poridili kola, stali jsme se cleny „bike library“ v New Brunswick. Dalo by se to prelozit jako cyklisticka knihovna nebo spis druzstvo cyklistu a cyklistek. Je to organizace dobrovolniku, kteri propaguji jezdeni na kole, obnovu starych kol a take to, aby se lidi naucili sami si opravovat kola. Je mozne stat se clenem pote, co se zaplati dvacet dolaru. Pak staci najit si nejake kolo, ktere se vali na dvore druzstva, coz muze byt cast kola anebo uz i skoro hotove kolo, které nekdo daroval zadarmo. Krom toho je tam i cast na dvore, ktera pripomina hrbitov kol. Kola tam jsou zarostla brectanem a vonavou matou.
New York je nedaleko od New Brunswicku. Je to je neuveritelne mesto, porad se tu neco deje. Rada lidi se predvadi na ulici a delaji tam vylozene ruzne performance. My si taky na priste neco pripravime, s Lubou se oblekneme do cesko-slovenskych folklornich kostymku a budeme poskakovat po Brodwayi. Byli jsme v New Yorku taky u oceanu ve ctvrti Brighton Beach. Lidi rikaji, ze to tam vypada trochu jako v Odese. Je tam hodne rusky mluvicich lidi a vysedavaj tam babky, ktery jako by někdo prenesl z ukrajinsky nebo rusky vesnice.
Na miste, kde bylo pred 11. zarim Svetove obchodni centrum, se stavi, ale moc toho zatim není videt. Je tam ale male muzeum nebo spis vzpominkove místo. Uvedomil jsem si, jak velky to byl zasah do panoramatu Manhattanu, kde najednou zeje dira a taky, ze rada lidi v New Yorku znala nekoho, kdo tam zahynul. Mluvila o tom jedna kolegyne z univerzity, která nas pozvala na barbecue. Bydli na Staten Island, coz je ostrov a jeste cast New Yorku naproti byvalym dvojcatum. Jeden z jejich sousedu tam zahynul a meli celou dobu vyhled na Manhattan, z ktereho nekolik mesicu doutnalo na puvodnim miste mrakodrapu. Vetsina jejich sousedu se pak odstehovala, tohle pry ani tak nebyl hlavni duvod jako spis katalyzator jejich odchodu z teto ctvrti.
Byl jsem na prednasce o trhu prace v USA a nektere poznamky jedne studentky o tom, ze je treba vymyslet, jak by se americka ekonomika zas mohla stat „number one“ (cislo jedna), mi pripadaly smesne. To je jedna z veci, o ktere se tu ted mluvi v kontextu ne moc dobre ekonomicke situace a blizicich se prezidentskych voleb. V USA byl sice dlouhodoby ekonomicky rust, ale ne takovy, ktery by vytvarel pracovni mista. Nezamestnanost v poslednich mesicich hodne roste. Jeden z hlavnich argumentu Obamy, ktereho spolu s nasim spolubydlicim Rishim podporujeme, tvrdi, ze je treba se zabyvat stavem ekonomiky. To nevyhovuje republikanskemu kandidatovi McCainovi, ktery podle medii spis zduraznuje to, ze je valecnym hrdinou a ma charakter. Hodne se tu diskutovalo, az prilis moc, o Palin, kterou si vybral McCain za kandidantku na pozici viceprezidentky (tady je jedno video, kde si z ni delaji srandu; je to zalozene na skecich z Monty Python).
11. zari 2008
