“Rom a prezident? Je snad něco takového představitelné v České republice?”, popíral Greg dva týdny před volbami možnost, že by se Obama mohl stát prezidentem. V devadesátých letech v Česku zažil, jak tam lidé otevřeně nadávali na Romy a stejně nemožné mu připadalo, aby se prezidentem USA stal černoch. “Běžné bílé dělníky si nezíská. Ti, co jsou z něho tak nadšení, jsou z vyšší střední třídy”. Obama vyhrál. Tento vynikající a charismatický řečník měl dobrou strategii v primárkách, kde porazil favoritku Hillary Clinton a poté vedl profesionální a drahou kampaň, která vyústila ve velké vítězství pro demokraty. Vybudoval “grassroots” hnutí, které mu bylo oporou v průběhu kampaně. Jeho strategií je “vzít toto hnutí s sebou do Washingtonu”, jak řekl ve středečním celodenním vysílání o volbách jeden z lidí jeho týmu pro veřejnoprávní radio NPR. Má být protiváhou pro silné a dobře zorganizované lobbystické zájmové skupiny. Jak mocný je americký prezident? Jednou z obav je, aby nebyl převálcován těmito mocnými skupinami a zájmy “Wall Streetu”.
Aha, Obama je černoch. Podle prvních reakcí novinářů a řeči McCaina, který uznal jeho vítězství a vychovával své posluchače k respektu vůči nedávnému protivníkovi a nyní novému prezidentovi, to vypadalo jako by si to uvědomili až v tuto chvíli. Nebo spíše mohli ve chvíli, kdy už bylo rozhodnuto, otevřeně říct, že má jinou barvu kůže. Oznámili historický okamžik: USA má prvního afroamerického prezidenta. Obama ale zdůraznil, že je prezidentem všech Američanů. Je sice považován za černocha, ale tím, že si uskutečnil americký sen – “z vyzáblého černošského mladíka” z Chicaga je prezident – se z něho “stal” i Američan. Jako by v jeho zvolení bylo něco výjimečného a normálního zároveň. “Je to možné jen v USA”, řekla pro NPR hrdě jedna z komentátorek. V jiných západních státech by se to podle ní stát nemohlo. Je jedna skupina lidí, která si stěžovala na vyloučení, které v úterním projevu učinil Obama. Znovu proti sobě postavil “hlavní ulici” obývanou běžnými Američany a “Wall street” finančníků. Další den si jeden z finančníků na vytváření této opozice postěžoval pro jednu z kabelových televizí. Wall Street chce také patřit do ideje inkluzivní Ameriky.
Před volebním úterým byla “rasa” něčím, o čem se hodně nemluvilo. Bylo to často něco nevyřčeného. I proto byla řeč odboráře Trumky, na kterou už jsem upozornil níže, tak působivá. Nebál se přímo pojmenovat předsudky, které mohou zastínit ekonomické a sociální zájmy pracujících lidí. Anebo, když se o ní mluvilo ze strany republikánů, tak se podle komentátora Billa Moyerse používal vágní, nepřímý a kódovaný jazyk, který měl působit na jednoduché pudy lidí. Různými způsoby se naznačovala jeho neamerickost: je to socialista, marxista, skrytý muslim a člověk s kontakty na teroristy. “Aby vyhráli, musí zničit”, popsal Moyers v pronikavém rozhovoru pro NPR strategii republikánů, která ale nebyla úspěšná. V reakci na jeden z předchozích blogů jsem dostal email, kde se psalo: “potřeba zkusit něco nového může být důležitější než nacionalismus nebo rasismus”. I Moyers se domnívá, že se země posouvá dál. Republikáni zaspali dobu a neví, o čem je současná Amerika. Jako příklad uvádí to, jak bílá byla Národní konvence Republikánské strany v St. Paul: objevilo se tam jen 36 afroamerických delegátů, zatímco na na konvenci demokratů v Denveru jich bylo 1087. Ve volbách prohrála “neschopnost, korupce a bratříčkování” Bushovy administrativy. Výzev pro Obamu je hodně. Moyers si není jistý, že si Obama uvědomuje, že je USA krom finanční a ekonomické, i v systémové krizi. Lidi se cítí “podvedeni”. Moyers tím nejspíše myslí to, že bude třeba nově promyslet, o čem je stát, politika, atd. Momentálně se krátce zapomnělo na ekonomické plány Obamy a jedno z témat v médiích je postavení Afroameričanů a “mezirasové” vztahy. Například na NPR se diskutuje o symbolickém významu zvolení Obamy, institucionálním rasismu či posílení komunitní práce.
Poslechněte si zajímavé projevy z úterního večera: Obamy (česká verze, anglická verze), McCain (anglická verze).
